Vztahy a láska. Vztahy a bolest. V zoufalství se rodí odpor, aneb exkurz o moci ve vztazích.

Během nedělního kázání na téma, Nestydím se za evangelium, je to moc Boží ke spasení, mi proběhly hlavou myšlenky, které bych ráda sepsala a na konci je vztáhla k potřebě služby obnovy, vnitřní proměny a uzdravení.

Kazatel inspiroval kázání příběhem o jeho vnučce, která má ráda obrázkovou knihu o moci. Chodí za dědečkem a ptá se ho? Nad čím chceš mít moc? Nad lesy? Nad deštěm? Nad zvířátky? Nad květinami? A dědeček odpoví pro něj to nejpřijatelnější: „Nad květinami.“

A tady se právě začaly v mé hlavě objevovat myšlenky o tom, že člověk má v sobě potřebu mít nad něčím nebo někým moc. Dokonce byl k tomu stvořený, aby spravoval Boží stvoření, aby vládl. Jenže po tom, co Adam s Evou zhřešili, se dobrý obsah moci či vlády rozšířil o zlo. To vidíme hned následně v příběhu na začátku Bible. Kain zabil svého bratra Ábela jednoduše proto, že nad ním uplatnil svoji moc, převahu, sílu. V dnešním praktickém životě se objevují ve vtazích špatné příklady uplatňování moci v různé formě od pomluv, manipulace, křiku, soudů, omezování svobody, vzdoru, pomsty až po zabití.

Člověk na autoritu uplatňující moc s obsahem zla reaguje tím, že hledá nějaký způsob, jak se s tím vypořádat.  Může se rozhodnout tiše poslouchat a třeba i trpět, anebo se proti ní postavit v odporu, vzdoru a mnoha dalších následujících příkladech.

Rodiče mají moc nad dětmi (příkazy, zákazy, fyzické a psychické napadání, odmítnutí), děti mají moc nad rodiči (lhaní, vzdor, spojenectví se sourozenci, útěky z domova).  Muž má moc nad ženou (poslední slovo, násilná psychická a fyzická manipulace, jemný sexismus: kupování květin, šperků za účelem podmanění), žena má moc nad mužem (psychická a fyzická manipulace, odpírání).  V zaměstnání má moc vedoucí nad podřízeným (rozhodování o jeho pracovních podmínkách, zneužití jeho práce), podřízený má moc nad zaměstnavatelem (pomluvy, nekonstruktivní kritika). Vláda má moc nad občany státu (zákonná opatření, populistická opatření, mediální manipulace), občané uplatňují moc nad vládou (dekrety, nátlakové akce, záškodnictví). Kazatel a starší mají moc nad ovečkami (nespravedlivé úsudky, omezování jejich služby v církvi), ovečky mají moc nad kazateli, vedoucími v církvi (pomluvy, soudy, dnes neodborná kritika, tendence vyjadřovat se ke všemu).

Člověk ve svém chování ve vztahu k druhým nerozpoznává snadno dobro a zlo, musí se toto učit. Učení spočívá v sebereflexi, kdy v konfliktech je jedinec schopný správně zpracovat zpětnou vazbu rozpoznat svoji míru zavinění nebo nezavinění. Objevují se dvě špatná zpracování, jedno je, že je u mě všechno v pořádku, druhé je, že za všechno můžu já.

Součástí reflexe je poznání, jaké má jedinec hříšné reakce na autoritu nebo na druhého jedince. Dále uznání, že centrem mnoha lidských konfliktů je touha po moci, a že se to týká také mě. Je třeba si uvědomit tento fakt, který může být hluboko zakořeněn v našich postojích.

Poznání našich hříšných reakcí na uplatňovaní touhy po moci se může dít cestou učení se, čtení, studování dobré literatury, filmů a pastorační služby.

Během studia etických mezních situací nám byl doporučen film Odpor od režiséra Edwarda Zwicka. Ve filmu byl zpracován skutečný příběh tří bratrů žijících v Bělorusku, kteří se postavili na odpor proti zabíjení Židů německými vojáky na jejich území. Bratři v letech 1941-1944 zachránili z okolních vesnic přes tisíc Židů, když je odvedli tajně do lesů a tam se postarali o jejich živobytí. Jejich záchrannou akci po celou ohrožovali němečtí vojáci, dále krutá zima, nedostatek jídla a vnitřní konflikt o moc. Tyto skutečnosti vedly některé účastníky záchranné akce Židů ke vzpouře uprostřed tábora Židů. Oni chtěli jít bojovat proti Němcům, nechtěli už v lese jen tak čekat, nedůvěřovali záchranné akci. Došlo k tomu, že bojechtivá skupina lidí chtěla zaútočit uprostřed tábora, aby získala moc. Této skupině už nešlo o záchranu Židů, ale o jejich vlastní cíle bojovat. Tato vůle vyvrcholila střetem mezi dvěma hlavními vůdci. Zde dochází k etické mezní situaci, kdy hlavní hrdina, který uplatňuje moc v zájmu dobra musí zastřelit vzpurného vůdce a tím dát najevo ostatním, že on je tady velitel. A tak záchranná akce Židů může pokračovat.

Hlavní myšlenkou filmu je: V zoufalství se rodí odpor.

Ano, odpor se rodí tam, kde je násilí, psychické a fyzické zneužívání. Odpor se rodí tam, kde není svoboda a láska. Odpor se rodí tam, kde není umožněn blahodárný kreativní vývoj. Odpor se rodí tam, kde není člověku nasloucháno.

Během studia na evangelické fakultě UK jsem se setkala s paní doktorkou Bohumilou Bašteckou. Ona přísně vychovávala své studenty, ale po letech na ni vzpomínáme s vděčností. Ona nás naučila nevšedním důležitým věcem. Na jedné skupině o komunikaci a vztahu nám předvedla, jak se vede rozhovor v rámci supervize a začala sdělením, na které se nedá zapomenout: „Takže teď jsem tady jako pes, který má před sebou kus masa.“

Toto přirovnání ovlivnilo můj přístup k problematice moci. Často si na tento výrok vzpomenu, přemýšlím nad ním a uvědomuji si, jak je silně hluboký. Mohu rozpoznávat, že mám tendenci chovat se k druhému tak, abych se dobře najedla, abych uspokojila své potřeby mít moc nad druhým, radila, ovlivňovala, přecházela jeho hranice, filtrovala do něho své problémy. Jsou v mém životě i setkání, kdy pocítím, že jsem byla kusem masa pro druhého člověka.

A že tento rozměr chování nemusí být cizí ani mezi křesťany, je doloženo varováním v Božím slově. Ezechiel v kapitole 34 o pastýřích a ovcích ukazuje na špatný přístup pastýřů požírajících své ovečky.

„Toto praví Panovník Hospodin“ Hle chystám se na pastýře, budu je volat k odpovědnosti za své ovce. Nedovolím jim už pást ovce, aby místo nich pásli sami sebe. Vysvobodím své ovce z jejich chřtánu, nebudou jim potravou.“(Ezechiel 34,10)

Už jsem napsala, že řešením je uvědomění si pravdy o sobě a pravdy o jevu či problematice moci. Další řešení nám dává Pán Ježíš Kristus. Je to umírání našim hříšným tendencím mít moc nad druhým, nebo nad situací. Máme se učit vládnout nad našimi hříšnými reakcemi. Bůh Kainovi řekl: „Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve tvých dveřích a bude po tobě dychtit. Ty však máš nad ním vládnout.“ (Ge 4,7)

Ježíš v situaci zatčení, kdy jeden z jeho příznivců uťal ucho veleknězova sluhy řekl: „Vrať svůj meč na jeho místo.; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. Či si myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?“ Matouš 26,52-53)

Ježíš mohl využít moc, která byla ve správě jeho Otce k záchraně. Ale on to neudělal, zvolil si umírání a smrt. Jeho absolutně dobrá vůle neprosazovat sebe, přinesla lidem dobré semeno záchrany, vítězství nad mocí hříchu. Ježíš dokonce napravil nesprávné jednání moci (uťaté ucho uzdravil Lk 22,51) a upozornil na jeho následky.

Evangelium má moc záchrany. A my se můžeme učit vládnout nad hříchem pomocí Kristova kříže. V případě jevu moci je to cesta umírání našim zvykům vládnout nebo se nedobré vládě pasivně poddávat. Když uznáme tuto pravdu, můžeme prosit Ducha svatého, aby nám dal rozpoznání našich mocenských zlých postojů a jednání, nebo nám posvítil do situací, kde jsme pod mocí a vládou druhých lidí.

Pasivita může být nezdravá a hříšná. V určitých situacích je důležité postavit se na odpor, který obsahuje dobro. Tři bratří se postavili na odpor proti zabíjení Židů německými vojáky, a to plánem záchrany Židů. Odpor může sebou nést i zlo jako v případě vzpoury uvnitř záchranné akce Židů.

Setkala jsem se v pastorační službě na konferencích s lidmi, kteří byli zneužití mocí druhých. Takoví lidé potřebují službu obnovy, vnitřní proměny a uzdravení. Potřebují objevit jejich chybné sehnuté postoje a nechat se napřímit, naplnit a uzdravit Boží láskou. Potřebují také vidět, jak reagovali na hříšné chování, jaké si vytvořili hříšné reakce uplatňování moci.

Bůh Otec má hodně lásky i pro ty, kteří uplatňovali svoji moc násilnějším způsobem. Vždyť často jedinec, který mocensky a násilně jedná, mohl vyrůstat pod vlivem takového jednání. V konečném důsledku jsme všichni v různé míře uplatňovatelé moci a vlády nad druhými a potřebujeme moc evangelia k naší obnově a uzdravení.

Míla Jochmanová